Nejsi-li posraný strachy, vejdi

01.05.2017 10:11

Maminka naší rodinné přítelkyně paní Rychetská, byla dáma každým coulem a doma ji často navštěvovali její přátelé, všichni z „lepších kruhů,“ jak se tehdy říkávalo.

Občas zašel pan učitel Kavřík, jindy ředitel Málek či doktor Novák.

Paní Rychetská měla dvě dcery a pubertálního syna Vendu, který maminku rád škádlíval.

Častokrát klepal z legrace na dveře, a když zvolala "dále", utekl a pak se dlouho smál do dlaně.

Jednoho krásného slunného odpoledne, se zase bavil tím, že chodil zase ťukat na dveře, čímž matce drásal nervy.

Když zaslechla klepání na dveře světničky ten den po několikáté, ztratila pověstný glanc i noblesu.

„Nejsi-li posraný strachy, vejdi!“ Zahřměla, co jí síly stačily, v domnění, že ji zase zlobí Venda.

Dveře se nesměle otevřely a dovnitř vstoupil poněkud váhavě pan učitel Kavřík, s překvapeným výrazem v tváři.

Jak noblesně se zatvářila paní Rychetská, není třeba dodávat….

Jaroslava Hofmanová