Příběh modré konvice

10.10.2015 09:46

Příběh modré konvice

Ta modrá buclatá konvice, se v rodině mladých novomanželů

Lídy a Milana, objevila jako jejich první svatební dar. Voněla novotou, svítila
inkoustovou modří.  Leskla se jako
tajemná, jezerní hladina...Lída ji radostně políbila, Milan s láskou pohladil.

Konvici si položili na noční stoleček, aby ji měli pěkně na
očích a mohli se z ní společně radovat...

Milan ji hned následující ráno popadl a uvařil v ní
vodu na první kávičku.

A od toho okamžiku se stala modrá konvice nepostradatelnou
součástí rodiny. Vařila se v ní dlouhá léta voda na kávu pro manžele a
později na čajíček pro malou Anežku. Konvice stála tiše na sporáku v malé kuchyni,
spokojeně se rozhlížela a zářila štěstím, že může být užitečná.

Rodině sloužila rodině poctivě, ochotně řadu let a čas letěl
neúprosným tempem.

 Anežka vyrostla a svým rodičům koupila k třicátému výročí svatby, krásnou, novou, moderní konvici.

"Ten starý krám vyhodíme, ne?" zeptala se nerozhodně, ukazujíc
na oprýskanou modrou konvici, která se na sporáku bázlivě krčila, ale Lída s Milanem se jen tiše pousmáli. "Kdepak, holčičko, to
nejde. Je sice zrezlá a zašlá, ale sloužila nám dobře. Nebylo by správné ji
vyhodit, to si nezaslouží." Milan konvici jemně pohladil a Lída políbila. Přesně, jako tenkrát, když ji drželi v rukou poprvé...