Příběh modré konvice

11.10.2015 11:25

Ta modrá buclatá konvice, se v rodině mladých novomanželů Lídy a Milana objevila jako jejich první svatební dar. Voněla novotou, svítila inkoustovou modří. Leskla se jako tajemná, jezerní hladina…

Lída ji radostně políbila, Milan s láskou pohladil.

Konvici si položili na noční stoleček, aby ji měli pěkně na očích a mohli se z ní společně radovat…

Milan ji hned následující ráno popadl a uvařil v ní vodu na první kávičku. A od toho okamžiku se stala modrá konvice nepostradatelnou součástí rodiny. Vařila se v ní dlouhá léta voda na kávu pro manžele a
později na čajíček pro malou Anežku. Konvice stála tiše na sporáku v malé kuchyni, spokojeně se rozhlížela a zářila štěstím, že může být užitečná.

Rodině sloužila rodině poctivě, ochotně řadu let a čas letěl neúprosným tempem. Anežka vyrostla a svým rodičům koupila k třicátému výročí svatby, krásnou, novou, moderní konvici.

„Ten starý krám vyhodíme, ne?" zeptala se nerozhodně, ukazujíc na oprýskanou modrou konvici, která se na sporáku bázlivě krčila, ale Lída s Milanem se jen tiše pousmáli. „Kdepak, holčičko, to nejde. Je sice zrezlá a zašlá, ale sloužila nám dobře. Nebylo by správné ji vyhodit, to si nezaslouží."

Milan konvici jemně pohladil a Lída políbila. Přesně jako tenkrát, když ji drželi v rukou poprvé…