Cibulová vajíčka. Jaroslava Hofmanová

07.05.2018 09:24

Cibulová vajíčka

Jaroslava Hofmanová

Moje maminka vždycky o velikonočních svátcích barvila vajíčka v suchých cibulových slupkách. 

Tvrdila, že jsou nejhezčí a měla pravdu. Proto jsem si řekla, že to taky s dcerkou vyzkouším. Už od vánoc jsem ve spížce „štosovala“ v proutěném košíčku slupky z cibule, takže se mi do velikonoc bohatě naplnil. 

„Letos uděláme velikonoční vajíčka jinak,“ slibovala jsem jí. „Nebudeme je barvit v kupovaných barvách, ale budou nádherné!“ Sára rozšířila zvědavě modrá očička, ale řekla, že se moc těší. Velikonoce byly tady coby dup. V neděli dopoledne jsem měla docela frmol, vařila jsem oběd, pekla mazance, chystala výslužku pro koledníky a Sára se ochotně nabídla, že mi s něčím pomůže. „Dobrá," souhlasila jsem. „Potřebovala bych poklidit ve spížce, rozsypala jsem tam po zemi mouku!" Sára vzala poslušně smetáček, lopatku a šla uklízet. K večeru, když bylo všechno hotovo, chtěla jsem se vrhnout na barvení vajíček. Zaběhla jsem do spížky, ale moje oči hledaly marně cibulové slupky, košíček zel prázdnotou! 

„Sáro! Nevíš, kde jsou ty slupky z cibule, co byly v košíčku?" Zeptala jsem se s mírným podezřením. „Jo, vyhodila jsem je do popelnice, co taky s nimi. Přeci jsi chtěla, abych tam trochu uklidila!" Vzdychla jsem, pravda to byla, já jsem totiž Sáře neřekla, že právě ty slupky jsou na barvení vajíček tolik důležité! A tak jsme nakonec vajíčka uvařily místo v cibuli jen ve vodě, protože barvy jsme neměly, Sára je pomalovala barvičkami a koledníkům se nakonec moc líbily!

Jaroslava Hofmanová